Česká ekonomika je na cestě k zotavení. Mírný optimismus firem nesdílí jen stavební sektor

Důvěra podnikatelů v ekonomiku se v březnu ve srovnání s předchozím měsícem zvýšila, a to nejvíce v oblasti obchodu. Naopak ve stavebnictví důvěra klesá. Může za to opožděný vliv vysoké úrokové sazby nastavené Českou národní bankou, který poptávku po stavebních pracích sráží dolů.

Mírný optimismus. Tak by se dala shrnout nálada českých podniků. Důvěra v tuzemskou ekonomiku totiž postupně roste. Neplatí to ale ve všech oblastech. Nejvíce se situace zlepšila z pohledu obchodních společností, růst je vidět také v průmyslu a ve vybraných službách. Ve stavebnictví naopak důvěra v ekonomiku oproti předchozímu měsíci klesla.

Vyplývá to z aktuálních výsledků průzkumu Českého statistického úřadu. „Březnové výsledky se nesou ve znamení meziměsíčního oživení. Nejvýznamnějšími faktory růstu březnové důvěry podnikatelů bylo očekávané mírné zlepšení poptávky a výrobní činnosti v průmyslu spolu se zlepšující se poptávkou a celkovou ekonomickou situací podniků v odvětvích obchodu a služeb,“ uvedl Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ. A dodal, že zároveň s tím se zvyšuje i důvěra v ekonomiku spotřebitelů. Ta v Česku roste už třetí měsíc v řadě.

Očekává se mírný růst ekonomiky

Optimistický výhled do budoucna sdílí i Hospodářská komora České republiky. „Dobrou zprávou pro firmy i občany je, že inflační období máme za sebou a českou ekonomiku letos čeká mírný růst. Hlavním prorůstovým faktorem bude obnovená spotřeba domácností. Klíčový bude pokles tempa růstu spotřebitelských cen na námi odhadovaných 2,7 procenta,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Roční průměrná míra inflace by se měla pohybovat kolem dvou procent, což spadá do pásma inflačního cíle České národní banky.

Stavebnictví táhnou dolů vysoké úroky

Jediný obor, kde důvěra podnikatelů v ekonomiku meziměsíčně klesla, je stavebnictví. Firmy si stěžují hlavně na nedostatečnou poptávku po stavebních pracích. Jde o výsledek přirozeného makroekonomického vývoje v reakci na politiku České národní banky. „Změny výše úrokové sazby se propisují do jednotlivých částí ekonomiky s časovým odstupem přibližně 12 až 18 měsíců, z nichž se nadále ‚přelévají‘ do dalších odvětví. Stavebnictví patří k oborům, které jsou zasaženy mezi prvními. Teprve později se dopad začne projevovat ve zpracovatelském sektoru a nakonec ve službách,“ vysvětluje Ondřej Makeš ze společnosti Bibby Financial Services, která poskytuje financování malým a středním podnikům.

V posledních letech navíc rychlost reakce na významné zvýšení úrokové sazby prodloužily vysoké vládní výdaje. Podle Makeše je tedy české stavebnictví stále pod vlivem významného zvýšení úrokových sazeb mezi lety 2021 a 2022, zatímco v dalších oblastech ekonomiky ještě vnímáme vliv takřka nulových úrokových sazeb mezi lety 2020 a po velkou část roku 2021. „Je dost pravděpodobné, že za několik čtvrtletí budeme svědky naopak vyššího optimismu ve stavebnictví a nízké důvěry v sektoru služeb,“ dodal.

Trh práce očekává další růst

Mírný optimismus je v současnosti vidět na trhu práce. Potvrzuje to i aktuální průzkum společnosti ManpowerGroup. Trh práce bude podle něj ve 2. čtvrtletí 2024 nadále mírně růst podobným tempem jako na začátku roku. Podle generální ředitelky ManpowerGroup Česká republika Jaroslavy Rezlerové mezi nejoptimističtější oblasti patří zdravotnictví, finance, reality, energetika, IT a komunikační služby. Naopak pesimističtější je veřejný a neziskový sektor.

Opatrné našlapování v oblasti investic

I přes pozitivní vyhlídky však u firem panuje určitá opatrnost v plánování investic. Pomoci by podle prezidenta Hospodářské komory mohl stát, který by se měl zaměřit na podporu investic ve čtyřech oblastech: energetice, dopravní infrastruktuře, datových sítích a nájemním bydlení. Nejistotu v plánování mají firmy také kvůli tomu, že ekonomika zemí, na nichž je Česká republika jakožto exportní ekonomika závislá, nemá aktuálně prorůstové vyhlídky.

Problémem pro některé společnosti je rovněž to, že se jim nedaří získat úvěr bez záruky Národní rozvojové banky. Za významnou překážku v rozvoji to považuje 40 % českých firem. Nejčastěji jsou mezi nimi střední firmy s 50 až 249 zaměstnanci, které podnikají v oblasti průmyslu a výroby. Vyplývá to z průzkumu agentury IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR. „Kombinace záruky a úvěru v běžné bance nabývá velmi na významu v obtížných letech, kdy podnik nemá možnost krýt financování úvěru běžným způsobem – například majetkem, zásobami a podobně,“ uvádějí zástupci Asociace.

Ondřej Makeš z Bibby Financial upozorňuje, že existují i další možnosti financování, které jsou snadněji dostupné. „Pomoci může například provozní financování formou postupování pohledávek. Tato operace se nazývá faktoring a v České republice je stále poměrně neznámá. Důležitá je bonita nebo také kvalita odběratelů, na níž je financování postavené. Zbývající podmínky jsou podobné jako při získání úvěru, avšak v mnoha případech bývají pravidla mírnější,“ vysvětluje Makeš.