Neplacení faktur české firmy podceňují. V pojištění pohledávek jsme pozadu za Západem
Každé podnikání s sebou nese jistou míru rizika, a když nastanou potíže, je dobré mít záložní plán. Platí to i v případě vystavených faktur, kdy čekání na zaplacení může být delší, než firma očekávala. Případně peníze nedorazí vůbec a pak chybí prostředky na důležité provozní náklady. Na českém trhu existuje možnost pojištění pohledávek, ale ve srovnání se západní Evropou ji využívá jen málo firem. V krizových obdobích by přitom pojištění pohledávek mohlo přispět k větší stabilitě trhu.
Ve srovnání se západoevropskými státy si české firmy pojištění pohledávek zajišťují v daleko menší míře. Přes postupný růst povědomí o rizicích a možnostech pojištění tento rozdíl nadále přetrvává. Důvody zahrnují nedostatečnou informovanost, opatrnost v investicích do pojištění a specifické ekonomické faktory.
Zatímco například ve Velké Británii nebo Německu se pojištění pohledávek stává běžnou součástí podnikatelských strategií, české firmy tuto možnost často opomíjejí. Podle dat pojišťovny Allianz dosahuje pojištěnost pohledávek v ČR pouze asi 20 %, zatímco v Německu je to více než 50 %.
Rozvoj ekonomiky se odráží v zájmu o pojištění
Tento rozdíl lze částečně vysvětlit historickými a kulturními faktory. Zatímco západoevropské firmy mají dlouholetou tradici řízení rizik a obvykle spoléhají na pojištění jako na nástroj k ochraně svých finančních zájmů, české firmy se mnohdy spoléhají na osobní vztahy a neformální dohody.
„Nižší míra pojištěnosti je odrazem rozvinutosti trhu. S růstem ekonomik se zvyšuje i potřeba pojištění, protože si subjekty daleko více uvědomují jeho důležitost. Stejně se na to lze dívat i z druhého pohledu, kdy nejprve musíte jako společnost vyřešit uspokojení základních potřeb, a pak se můžete věnovat na první pohled ‚zbytné‘ věci, kterou pojištění bezpochyby je,“ vysvětluje analytik rizik společnosti Bibby Financial Services Ondřej Makeš.
Dalším důvodem je omezené povědomí o výhodách pojištění mezi malými a středními podniky. Zatímco velké korporace mají zpravidla vlastní oddělení pro řízení rizik, menší firmy běžně nemají dostatečné prostředky k tomu, aby se před riziky neuhrazených pohledávek efektivně chránily.
Specifickou roli hraje také nedůvěra k pojišťovnám a obavy z vysokých nákladů na pojištění. Mnohé firmy se obávají, že pojištění pohledávek by pro ně představovalo zbytečné výdaje a nadměrnou zátěž pro rozpočet. Přitom průměrné pojistné na pojištění pohledávek v Česku vzrostlo podle Business Insurance v posledních letech pouze o 7 %, což naznačuje, že pojištění není nedostupné.
Tlak na snížení rizik
V posledních letech však dochází k postupnému nárůstu zájmu o pojištění pohledávek, především mezi většími firmami. Tento trend lze připsat zvyšujícímu se tlaku na finanční zabezpečení a na snížení rizik spojených s platební neschopností. Data z IBISWorld ukazují, že trh s pojištěním v Česku roste, a očekává se, že v růstu bude pokračovat i v příštích letech.
Zvýšený zájem potvrzuje i Ondřej Makeš. „Události posledních několika let tento trend pouze urychlily. Lidé si daleko více uvědomují zranitelnost a nestálost okolního prostředí, a to je motivuje se hlouběji zajímat o možnosti pojištění, a alespoň část rizik tak eliminovat. Podobný trend se vztahuje nejen na pojištění pohledávek, ale i příjmů a majetku obecně,“ komentuje Ondřej Makeš.
Mezi faktory, které mohou přispět k růstu pojištěnosti pohledávek, patří také zlepšující se nabídka služeb ze strany pojišťoven. Mnohé z nich začínají nabízet produkty přizpůsobené potřebám menších firem, což by mohlo přilákat nové klienty. Významným krokem by bylo rovněž zlepšení informovanosti podnikatelů o možnostech pojištění a jeho výhodách.
Častější pojištění přináší ekonomice stabilitu
Do budoucna lze očekávat, že se pojištěnost pohledávek v Česku bude dále zvyšovat. Tento trend může být podpořen rostoucím povědomím o rizicích spojených s podnikáním a zvyšující se dostupností pojišťovacích produktů.
Podle Ondřeje Makeše by větší míra pojištění aktiv, kam se pohledávky řadí, pomohla zvýšit stabilitu podnikatelského prostředí. Zmiňuje princip solidarity – ti, kterým nenastane pojistná událost, se podílejí na pojistném plnění těm, jimž se naopak stane.
„Pokud je pojištěnost subjektů nižší, ustojí to ti, kteří mají štěstí nebo dostatečné finanční rezervy, a jsou tak schopni rizika překonat bez zásadních problémů. Ta druhá skupina může být pojistnou událostí zasažena natolik, že musí podnikání omezit, ukončit nebo se se ztrátami několik let vyrovnávat. Dopad na celou ekonomiku je tím jednoznačný,“ dodává.
Zdroje:
